SLEPÝ INSTALATÉR ANEB JAK JSME SI MĚŘILI PÉRA
Jak jsem už psal v minulých článcích, tak bydlím stále během léčby u své partnerky Markétky. Je to asi čtrnáct dní, co se nám v kuchyni ucpal odpad a voda ve dřezu opravdu pomalu odtékala. Museli jsme chodit mýt nádobí do umyvadla v koupelně. a musím vám říct, že to byl strašnej voser.
Zkoušeli jsme něco podobného jako Krtka, ale formou krystalů. Zalévali jsme to horkou vodou a nic. Dokonce Markétka přinesla takovéto dlouhé péro, které jeden rve do odpadní roury ve zdi a druhý točí klikou jako flašinetář. Nepomohlo to, a to i přesto, že jsme to zkoušeli několikrát.
Tak jsme usoudili, že přišel čas na pána v modrém, tedy instalatéra. Ten byl velmi ochotný a přijel se v podstatě hned podívat. Chvíli to okukoval, díval se pod dřez a ptal se nás co jsme vše zkoušeli. Já mu řekl že jsme to prosypávali a také se to snažili prorvat instalatérským pérem. Chtěl, abychom mu ho ukázali a odvětil, že má doma delší a kdyby to nešlo tak zavolá dvěma týpkům, co mají stroj na elektriku, který pohání daleko delší a rotační nástavce.
Druhý den dorazil hned ráno v osm. My vstáváme kolem páté a přítelkyně si vzala home office, takže jsme byli v osm ráno nastoupení, jako dvoučlenná armáda. Když přišel opravář do předsíně, tak řekl ať vyndám své péro a on vyndá své, jestli má někdo z nás delší. Bylo stejné! Tak nám dal kontakt na své dva známé a domluvil nám, že ještě ten den přijedou. Také nás před odchodem upozornil ať se nelekneme, že jeden z nich je slepý. Oslepl prý při práci, ale nevěděl už co se přesně stalo.
Do hodiny přijela tato dokonale sehraná dvojce, kdy jeden byl opravdu nevidomí a druhý ho navigovat kde co je. Jinak naprosto úžasný a profesionální výkon, těchto dvou svérázných postaviček a klobouk dolů před oběma. Tady se ukazuje, že ne vždy jsou potřeba smysly k tomu, aby člověk udělal dobře svou práci. Také to neznamená že i určitá postižení a zdravotní defekty, jsou limitující pro plnohodnotný život.
Abych nezapomněl, voda už odtéká!