NE) KLID NA PSANÍ
Je důležité jaké místo si vyberete když dostanete chuť tvořit a musíte hledat svá oblíbená místa kde zasednete. Teď mám na mysli myšlenky versus papír a v mém případě myšlenky versus klávesnice mobilu. Věřte nebo ne, takhke jsem napsal devadesát procent svých článků, ale u básní je to 50/50. Půlka klávesnice mobilu a půlka do počítače.
Jak bych rád psal poezii po analogovém způsobu, což je tužka a blok. Nedělám to tak ze dvou důvodů. První je ten, že jsem si tímto způsobem už dávno odvykl psát a druhým důvodem je, že bych to po sobě těžko louskal. Hlavně by mě čekala dvojí práce, protože ze starého dobrého zápisníku, by to muselo stejně přejít technologickým přerodem.
Většinou píšu rád v tichu a klidu, ale někdy mě to táhne do víru kaváren a osamělých malých hospůdek. Občas se stane, že jsem nucen jít do nějaké větší hipsterské kavárny, kde jsou povětšinou studenti různých národů nebo partičky dívek, které se viděly předchozího dne, ale působí jakoby se neviděly nejméně rok. Tyto elementy mě většinou neruší a někdy jsem za ten cvrkot celkem rád. Pokud se ptáte, tak tinnitusem naštěstí netrpím.
Co je vůbec nejhorší na tvorbě jakéhokoliv druhu, tak jsou to rodinné kavárny, kde je v průměru deset dětí na dva dospělé. Mám děti opravdu a upřímně rád, ale v době kdy se do mě zatne dráp kreativity, jsou to ty nejnenáviděnější bytosti na světě.
