NĚJAK SE MI ZTRÁCÍŠ!
Není nad osobní kontakt a nedá se ničím nahradit. I takový kdysi velice oblíbený Skype, byl vůbec ta nejhorší možná forma komunikace. Svého blízkého jste při výpadku signálu buď viděl ve stejné křečovité pozici několik minut, nebo jste ho možná v lepším případě neviděl vůbec.
Dnes jsou videohovory celkem běžné, ale může tam nastat podobný problém jako kdysi u zmíněné aplikace. Své přítelkyni v případě že nežijete tedy spolu, rozhodně netoužíte vidět až do krku když žvýká mozzarellu s rajčetem. Podobně jako když mluvíte s někým, kdo je staršího data narození a tím pádem musíte počítat s faktem, že úplně neovládá kameru v mobilním telefonu. Pak se může stát že vidíte dotyčnému půl hlavy a půl obrazu krajinky v levém koutu obýváku. Proto dávám přednost klasické telefonické komunikaci, kde se mi nemůže stát, že uslyším poznámku typu ,, Nějak se mi ztrácíš“.
Ze všeho nejlepší je stejně osobní kontakt, kde se můžete obejmout, podat si navzájem ruku, nebo se za ruku držet pokud jde o vašeho partnera. Také si můžete dát do držky s někým kdo vás už dlouho sere. Nicméně stále je to osobnější a autentičtější, než ho vidět rozmázlého přes celý display.
