PIVO PRO IRVINA
Jsou to tři roky, kdy Prahu navštívil můj oblíbený skotský autor Irvine Welsh. Objevil se zde pod záštitou Festivalu spisovatelů a při té příležitosti byl pozván na představení Dejvického divadla Ucpaný systém.
Tehdy jsem to zjistil úplně náhodou z nějakého internetového článku. Také jsem se v něm dočetl, že Irvine bude mít v Dobrovského knihkupectví autogramiádu, svého tehdy čerstvého románu Umělec nože.
Řekl jsem si, že si to nesmím nechat ujít. Když přišel onen den, tak jsem si oblékl tričko jeho oblíbeného zpěváka a také svého oblíbeného zpěváka Iggyho Popa a vyrazil jsem s knihou v batohu na Václavské náměstí kde měla akce probíhat.
Když jsem míjel svůj oblíbený obchod se speciálními pivy, tak mi blesklo hlavou, že bych mohl Irvinovi koupit nějaký silný speciál, aby na návštěvu Čech jen tak nezapomněl. Hlavně nás nebude asi moc, kteří mu něco přinesou.
Šel jsem tedy dovnitř a vítězoslavně vyšel ze sedmičkovým stoutem, který měl 16%. Říkal jsem si, že ho snad neotevře hned a nezačne pít. To by autogramiáda asi rychle vzala konec.
Když jsem se blížil k Dobrovskému, před knihkupectvím stál už hlouček lidí. Ti naštěstí čekali na nějakou slečnu, která vyšla z vedlejšího obchodu. Prošel jsem skleněnými dveřmi a prvního kniihkupce jsem se zeptal, kde má pan Welsh tu podpisovku. Ten mi řekl, že se na něj ještě čeká, ale jinak že to proběhne v prvním patře.
Čtyřmi ladnými skoky jsem se ocitnul před menší frontou fanoušků, kteří čekali na autora oblíbených románů. Někdo držel Trainspotting, další v ruce žmoulal The Acid House a někteří narychlo kupovali knihu od autora, kterého do té chvíle vůbec neznali a chtěli získat podpis.
Irvine se konečně objevil! Šlapalo to celkem rychle, protože si pořadatelé vzali úvodní slovo, ale pouze krátce, protože za pár minut už hovořil spisovatel, který vyprávěl o své nové knize za doprovodu simultálnního překladu.
Když jsem se blížil k vysněnému cíly, tak mě v jednu chvíli napadlo, aby mi dovolili dar vůbec předat. Někdo by si totiž mohl myslet, že ho chce nějaký vyšinutý fanoušek otrávit ve stylu Chapmana, který zastřelil Johna Lennona.
Už jsem stál však před ním a nebyl čas na pochybnosti. Vše se pak odehrálo v rychlém sledu. Přišel jsem k Irvinovi, pozdravil ho a podal mu ruku. Vyndal jsem knihu, kterou mi dvěma tahy podepsal.
Hned za ní jsem vytáhl tajemnou láhev s barevnou etiketou a nápadnou červenou číslicí 16 %. Stanul jsem pohledem na slečně, která měla akci na starosti, zdali nebude něco namítat. Ta se pouze usmála, tak jsem si řekl, že prostor je můj a to i pro předání nezvyklého daru.
Co vám budu povídat! Lámanou angličtinou ,, Ček strong speciál bír “ jsem mu láhev předal. Irvine si prohlédl etiketu, tričko Iggyho a usmál se na mě. Poté poděkoval a slečna co stála za mnou ve frontě, nás lehce mázle vyfotila.
Odcházel jsem s blaženým pocitem spokojenosti a s myšlenkou ne na podepsanou knihu, ale na to, že si Irvine vypije pivo, které mu přinesl jeden jeho velký fanoušek.
Nakonec pivo pro Irvina byl jediný dárek, který dostal.
