KRÁSNÉ PŘIDUŠENÉ LÉTO
Tak už to konečně vypadá, že je tady léto, kdy léto přeskočilo jaro, které evidentně zaspalo. Mně to nijak nevadí, protože stejně jsem na neschopence a ještě nějakou dobu budu. Nicméně jsem rád že se nemusím balit do kabátů, fešáckých šál a tunelů a o i přes fakt, že mám pro tyto doplňky opravdu slabost.
Pandemie ustupuje, restaurační zařízení se pomalu probouzí k životu, tedy ti co přežili tuto kulturní a sociální apokalypsu a život v metropolích začíná opět pulsovat. Musím říci, že kdysi jsem si nad těmi předimenzovanými uličkami naší matičky občas posteskl. Ovšem dnes bych všechny turisty vítal chlebem a solí, protože mám radost, že už Praha nebude městem duchů.
Jen jedno mi připadá dosti za hranou a to že ti naši nejmenší občánci, si toto vše užívají přidušeni v rouškách a padají v mdlobách do uliček mezi školní lavice. Vše se vrací do normálu, jen na naše budoucí generace se nebere ohled a konec školního roku bude pro ten nejmladší segment, velmi povzbudivou a motivační vzpomínkou.