ŽIVOT JAKO ROCK’N ROLL
Někdo ho žije, jiný ho poslouchá a někdo ten pojem zachytil v souvislosti s hudebním žánrem, který představovali hvězdy jako věčný Elvis nebo Honza Hotovost.
Já mám spíš na mysli rock n roll jako styl žití. Opravdovou hudbu plnou emocí, zážitků a určité divokosti a ošlehaného srdce.
Kurt Cobain, Amy Winehouse, Sid Vicious a mnozí další byli ztělesněním rockenrollového způsobu života a také tak i skončili. Milujeme vlastně tyto příběhy a hudbu, která vycházela z duší těchto prokletých umělců. Dokonce některé z nás přitahuje celý tento mýtus kolem života i smrti těchto ikon. Jen ty z pudem sebezáchovy a střízlivým pohledem na svět, už ne právě ty konce.
Pamatuji si úplně přesně, když jsem jednoho pátečního dne odešel z domů v džínách, větrovce a s bujným kudrnatým něčím, co lehce připomínalo afro. Následnou neděli se vrátilo individum s okovaným křivákem, těžkými botami a rudým dlouhým čírem s vyholenými stranami hlavy.
Tehdy mě velmi překvapila reakce matky, která byla jako první svědkem této metamorfózy svého syna a se slovy ,, No že také konečně jdeš “ jsem poprvé překročil práh bytu s novou vizáží.
Nicméně za tiché tolerance jsem si tímto obdobím prošel celkem v klidu. Nutno dodat, že jsem měl obavy jak tento revoltistický coming out, přijme můj přísný otec. Tehdy mě překvapil ještě o něco více než mamka, která byla ztělesněním dobra. Ten pouze prohodil něco ve smyslu ,, No…hlavně že jsme zdraví,, což v kontextu toho, že otec trpěl RS a byl na invalidním vozíku, tak to vyvolávalo spíše mrazivý úsměv.
Následovala doba, pro mě celkem zásadní a tedy i ten opravdový rock‘ n roll! Punk se stal mou součástí, mým životem. Punkem jsem žil a to nejen že jsem jako punker vypadal, ale i toto období velmi utvářelo mé názory, kdy některé přežily do dnes. Občas si vzpomenu jak mí rodičové, byli v tomto mém divokém období benevolentní. Velké díky jim, právě za tu toleranci a pochopení! Byli jste úžasní.
Nutno dodat, že i v těchto dobách jsem se díky přísnému a zároveň vyváženému stylu výchovy úplně nespustil. Vše bylo na nějaké menší excesy v normě a já byl pyšný na to, že se za mě nemuseli rodiče nikdy stydět.
Rock n roll může pro každého znamenat uplně něco jiného a může mít jiný kontext. Pro mě je rock’n roll prostě život sám o sobě.
