Reklama
 
Blog | Zdenek Mikula

Ta, co nikomu nepatří

Z dálky jsem ji zahlédl,
i z té dálky vypadala zachovale.
Jako by ji ještě nikdo v rukou nedržel.
Chtěl jsem se jí dotknout, ale
držel jsem si odstup. Chtěl jsem
ji zatím pouze sledovat.

Viděl jsem ji z profilu a neviděl
jsem ji úplně nejlépe. Přibližoval jsem se pomalu, abych nevzbudil podezření. Snad jsem jediný kdo ji vidí, nerad bych aby ji zabral někdo jiný.

Kolik lidí ji muselo minout a nikoho
nezajímala. Přitom má tak krásný zevnějšek a určitě je taková i uvnitř.Jen trpěliví a citliví objeví její nitro.

Už jsem od ní kousek, v podstatě na dosah. Usedám v osamělé a tmavé kavárně vedle ní. Beru ji do ruky a pomalu rozevírám a jsem nadšen. Krásně voní  a já začnu vnímát její jemné stránky.

Objednávám kávu a už se těším jak se do ní ponořím. Je zvláštní už během prvnich
chvil. Tuto si určitě odnesu domů a těším se na její další vyprávění. Našel jsem svou nejkrásnější knihu, co nikomu nepatří.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama